První písemná zmínka o královském hradu byla v Majestas Carolina z 14. století, přestože na tomto místě je zmiňováno opevněné místo už ve století dvanáctém. Poskytovalo ochranu obchodní cestě mezi Kadaní a německým městem Zwickau. Pro stavbu byla vybrána oválná plocha nad prudkým svahem k údolí Prunéřovského potoka. Na nejvyšším místě byla vysoká věž s cisternou na vodu, o něco níže obytné budovy a věžovitý palác. Celý areál byl obehnán hradbami a hlubokým příkopem. Součástí hradeb byla obranná válcová věž s břitem mířícím ke vstupu do hradu.

Je možné, že gotický hrad zde nechal postavit sám král Václav II. Od roku 1348 byl hrad v držení rodu pánů ze Schönburgu. Císař a král Karel IV. jim jeho držbu roku 1351 prodloužil i s panstvími Přísečnice a Schlettau. V jím vydaném zákoníku Majestas Carolina jej uvádí mezi královskými hrady, které panovníci nesmí prodat a zastavit jej směli nanejvýš na 9 let. Od roku 1392 jej po dobytí svým vojskem vlastnil král Václav IV. a ten jej značně poškozený po roce 1418 daroval Mikulášovi z Lobkovic. Jeho vnuk, příslušník rodu Lobkoviců vzdělaný humanista Bohuslav Hasištejnský zde žil trvale od roku 1490, hrad rozšířil a opatřil hradbami. Pak v něm založil jednu z největších knihoven českého království. Knihovna byla později přestěhována do Chomutova, kde roku 1598 shořela.
Po bitvě na Bílé hoře a během třicetileté války se majitelé měnili a stavba začala chátrat. V záznamech z roku 1622 byl hrad uváděn jako opuštěný. Na počátku 18.století zříceninu hradu nechal upravit Emanuel Karsch, postavil zde hostinec. Je na něm pamětní deska, připomínající návštěvu J.W.Goetha v roce 1810.

Zachovala se velká věž, která slouží jako rozhledna, dále zbytky dvou paláců a část hradeb.