Apartmán LIVI Mikulov
Mikulov
Jihomoravský kraj
Minaret v Lednici
kraj: Jihomoravský kraj
okres: Břeclav
turistická oblast: Lednice - Valtice
okres: Břeclav
turistická oblast: Lednice - Valtice
Ubytování v okolí
Minaret je 60 metrů vysoká romantická rozhledna. Nachází se v areálu zámeckého parku Lednice a je součástí lednicko-valtického areálu. Jedná se o nejstarší dochovanou rozhlednu na našem území a zároveň o jediný minaret v České republice. Také je to nejvyšší budova tohoto typu mimo islámské země.
Rozhledna leží v nadmořské výšce 175 m n.m. Má tři vyhlídkové ochozy, přičemž k nejvyššímu vede 302 schodů.
V jednopatrové hranolové základně s arkádami je osm místností s orientální výzdobou, které sloužily jako muzeum liechtensteinských exotických sbírek. V září 2003 tato část minaretu procházela rekonstrukcí. Osm veřejnosti nepřístupných sálů v prvním patře bylo kdysi „skladištěm“ orientálních předmětů, které ze svých dalekých cest dovezli Lichtenštejni. Podlahy i zdi prostor zdobí maurské kresby a nápisy.
Rozhlednu nechal postavit Alois I. z Lichtenštejna. Stavěla se v letech 1797-1802 a náklady se vyšplhaly údajně na jeden milion zlatých, velkou sumu si pravděpodobně odnesl architekt Josef Hardtmuth. Stavba byla provedena v komplikovaných podmínkách na močálovitém měkkém podloží a tak bylo k zajištění základů použito roštu a pilotů z dubového dřeva. Věž byla vystavěna v maurském slohu a na její výzdobě se s největší pravděpodobností podíleli i arabští umělci.
Důvod vzniku minaretu není úplně jasný. Jednou z teorií je, že Alois Lichtenstein si chtěl původně nechat vystavět kostel, ale církev mu druhý nepovolila, tak se rozhodl na truc vystavět mešitu. To ale z důvodu měkkého podloží nebylo možné a tak se musel spokojit s minaretem.Vstup do minaretu je zpoplatněn.
K rozhledně se dá dostat pěšky - 1,5 km cesty zámeckým parkem, lodí po zámecké Dyji nebo koňským spřežením. Svrchu je vidět park, Pálava, Bílé Karpaty a dokonce vrcholek věže svatoštěpánského dómu ve Vídni.
Rozhledna leží v nadmořské výšce 175 m n.m. Má tři vyhlídkové ochozy, přičemž k nejvyššímu vede 302 schodů.
V jednopatrové hranolové základně s arkádami je osm místností s orientální výzdobou, které sloužily jako muzeum liechtensteinských exotických sbírek. V září 2003 tato část minaretu procházela rekonstrukcí. Osm veřejnosti nepřístupných sálů v prvním patře bylo kdysi „skladištěm“ orientálních předmětů, které ze svých dalekých cest dovezli Lichtenštejni. Podlahy i zdi prostor zdobí maurské kresby a nápisy.
Rozhlednu nechal postavit Alois I. z Lichtenštejna. Stavěla se v letech 1797-1802 a náklady se vyšplhaly údajně na jeden milion zlatých, velkou sumu si pravděpodobně odnesl architekt Josef Hardtmuth. Stavba byla provedena v komplikovaných podmínkách na močálovitém měkkém podloží a tak bylo k zajištění základů použito roštu a pilotů z dubového dřeva. Věž byla vystavěna v maurském slohu a na její výzdobě se s největší pravděpodobností podíleli i arabští umělci.
Důvod vzniku minaretu není úplně jasný. Jednou z teorií je, že Alois Lichtenstein si chtěl původně nechat vystavět kostel, ale církev mu druhý nepovolila, tak se rozhodl na truc vystavět mešitu. To ale z důvodu měkkého podloží nebylo možné a tak se musel spokojit s minaretem.Vstup do minaretu je zpoplatněn.
K rozhledně se dá dostat pěšky - 1,5 km cesty zámeckým parkem, lodí po zámecké Dyji nebo koňským spřežením. Svrchu je vidět park, Pálava, Bílé Karpaty a dokonce vrcholek věže svatoštěpánského dómu ve Vídni.
