Belianské Tatry jsou geomorfologický podcelek a nejvýchodnější část Východních Tater, východně od Kopského sedla, které je odděluje od Vysokých Tater. Na severu hraničí s Podtatranskou brázdou. Hřeben Belianských Tater je 14 km dlouhý a je kolmý na hřeben Vysokých Tater. Neodbočují z něj žádné výrazné boční hřebeny a je tvořen převážně vápenci a břidlicemi.

Hřeben tvoří od západu k východu vrcholy: Havran 2152 m n.m. (nejvyšší vrch), Muráň 1890 m n.m., Nový vrch 1999 m n.m., Ždiarska vidla 2146 m n.m., Hlúpy 2061 m n.m., Zadné jatky 2019 m n.m., Predné jatky 1941 m n.m., Košiare 2011 m n.m., Bujačí vrch 1946 m n.m.

Více informací

Belianské Tatry jsou geomorfologický podcelek a nejvýchodnější část Východních Tater, východně od Kopského sedla, které je odděluje od Vysokých Tater. Na severu hraničí s Podtatranskou brázdou. Hřeben Belianských Tater je 14 km dlouhý a je kolmý na hřeben Vysokých Tater. Neodbočují z něj žádné výrazné boční hřebeny a je tvořen převážně vápenci a břidlicemi.

Hřeben tvoří od západu k východu vrcholy: Havran 2152 m n.m. (nejvyšší vrch), Muráň 1890 m n.m., Nový vrch 1999 m n.m., Ždiarska vidla 2146 m n.m., Hlúpy 2061 m n.m., Zadné jatky 2019 m n.m., Predné jatky 1941 m n.m., Košiare 2011 m n.m., Bujačí vrch 1946 m n.m.Na rozdíl od ostatních částí Tater se zde nevyskytují plesa. V Monkově údolí na Ríglovém potoce se nachází vodopády (Vodopád Rígeľského potoka), viditelné z naučného chodníku do Širokého sedla ze zastávky č.3 v nadmořské výšce cca 1310 m.

V pohoří jsou bohatě zastoupeny krasové jevy, z nichž je však zpřístupněna pouze Belianská jeskyně.

Téměř celé pohoří je součástí národní přírodní rezervace Belianské Tatry, která je až na turistické značky vedoucí okrajem a naučnou stezku Monkova dolina - Kopské sedlo veřejnosti nepřístupná. Je zde široce zastoupena vápencová flóra. Záchranná stanice Tatranské horské služby se nachází na chatě Plesnivec (1 290 m).

Nejvyšší vrch Havran taktéž není veřejnosti přístupný z důvodu ochrany přírody.

Méně informací