Krajské město: Trnava
Rozloha: 4 174,2 km² (417 420 ha)
Obyvatelstvo: 561 525
Hustota: 135 obyv./km²
Nejvyšší vrch: Záruby (767 m n. m.)
Počet okresů: 7
Trnavský kraj, s hlavním městem Trnavou, je kraj na Slovensku. Leží na jihozápadě země, mezi Nitranským a Bratislavským krajem. Má 561 525 obyvatel (2008).
Charakter kraje:Trnavský kraj obklopuje kraj Bratislavský a hraničí s Nitranským a Trenčínským krajem. Jižní část jeho území vyplňuje
podunajská nížina, severní část
Malé a Bílé Karpaty a údolí
řeky Moravy. Hospodářsky patří k těm bohatším jednak díky svojí důležitosti z hlediska dopravy (spojení Bratislavy se zbytkem Slovenska) jednak díky intenzivnímu zemědělství na jihu území. Právě tam se také nachází velmi početná maďarská menšina .
Trnava maďarsky
Nagyszombat, německy
Tyrnau, latinsky
Tyrnavia) je krajské a okresní město na Slovensku, 44 km severovýchodně od Bratislavy, v centru Trnavské pahorkatiny na řece Trnávce, ve výšce 146m n. m.. V roce 2010 zde žilo 67 605 obyvatel.
Historie:
První písemná zmínka je z
roku 1211. Trnava byla prvním městem na území dnešního Slovenska, které obdrželo výsady svobodného královského města. Udělil je uherský král
Béla IV. v roce 1238. Ve 13. stoletíbylo vybudováno rozsáhlé městské opevnění, které se rozkládalo na ploše 60 ha.
Další rozvoj města nastal v 16. století. V roce 1543 se do města uchýlil před blížícím se tureckýmnebezpečím ostřihomský arcibiskup s kapitulou. Dne 18. srpna 1561 byla zahájena výstavba jezuitské koleje v Trnavě v místě dnešní Trnavské univerzity.
Trnava je sídlem arcibiskupa sufragánní trnavské arcidiecéze.
Podunajská nížina je název slovenské části Malé dunajské kotliny, nacházející se mezi řekou Dunaj, pohořím Malé Karpaty a ostatními pohořími Západních Karpat. Je to extenzívní tektonická deprese s vrstvami z období čtvrtohor v nadmořské výšce 100-350 m.
Dělí se na dvě části:
- Podunajská pahorkatina na severu
- Podunajská rovina na jihu
Je to hlavně zemědělská oblast. Na periferii zasahuje do hlavního města Slovenska Bratislavy, administrativními centry jsou Trnava, Nitra, větší města jsou Topoľčany,Komárno, Levice, Nové Zámky, Dunajská Streda, Galanta, Hlohovec a Piešťany. Kromě Dunaje nížinou protéká i Malý Dunaj, Váh, Dudváh, Nitra, Hron, Ipeľ a jiné.
Bílé Karpaty (slovensky
Biele Karpaty) jsou geomorfologický celek a pohoří nacházející se na česko-slovenskéhranici. Geograficky patří do Vnějších Západních Karpat. Tvoří nejzápadnější část karpatského horského systému. Vznik horstva byl podnícen vyvrásněním z mořských sedimentů.
Charakteristika:Nejvyšším vrchem je zde
Velká Javořina (970 m), poblíž které se nachází prales s porosty javoru, buku a jasanu. Dalšími horami jsou Velký Lopeník (911 m) či Chmeľová (925 m). Patří do povodí řek Moravy a Váh, které se vlévají do Dunaje. Bílé Karpaty se dělí na několik celků: Žalostinská vrchovina, Javořinská hornatina, Beštiny, Lopenická hornatina, Súčanská vrchovina, Kobylináč, Kýčerská hornatina, Bošácke bradlá a Vršatské bradlá. Mezi nejnavštěvovanější pozoruhodnosti patří Vršatecká bradla, Červený Kameň, Lednický hrad či unikátní květnaté louky.
Poloha:
Pohoří leží na jihovýchodě Moravy i České republiky. Nachází se po obou stranách hranice se Slovenskem. Samotné pohoří začíná na jihu u Sudoměřic a končí na severu u Lyského průsmyku, který je odděluje od Javorníků. Pohoří je ohraničeno údolím řeky Váh a Dolnomoravským úvalem. Ve středověku se v této oblasti rozprostírala tzv. Lucká provincie, o kterou vedli spory vládcové Moravy a Uher.
Geologie:
Z geologického hlediska se jedná o flyšové pohoří s převahou pískovců, slepenců a jílovců z období paleocénu až spodního eocénu. Výrazné zastoupení zde mají kromě pískovců a slepenců i jílovce z období vrchní křídy až paleocén. Flyšové pásmo je v oblasti Bílých Karpat tvořeno magurským příkrovem. Ten je tvořen příkrovovou bělokarpatskou jednotkou, která leží v bystrické jednotce. V reliéfu se výrazně projevují odolné vápence, které pocházejí z jurskýchusazenin bradlového pásma.
Nejvýznamnější jsou:
- Dolné bradlo (590 m n.m.)
- Horné bradlo (703 m n.m.)
- Bradlová (733 m n.m.)
- Krasín (516 m n.m.)
- Sokolí kameň
- Vršatské bradlá
Tato bradla byla odkryta po denudaci flyšových souvrství. V bradlovém pásmu Bílých Karpat se nalézá i několik jeskyní, např. :
- Dračia jaskyňa
- jaskyňa pod hradom Vršatec
- ľadová jaskyňa vo Zvonových
Z geomorfologického hlediska je geomorfologický celek Bílé Karpaty součástí subprovincie Vnější Západní Karpaty a oblasti Slovensko-moravské Karpaty.
Na Slovensku hraničí s následujícími geomorfologickými celky:
- Chvojnická pahorkatina na jihozápadě
- Myjavská pahorkatina na jihu
- Považské podolie na východě
- Javorníky na severu
Vnitřně se člení na 9 geomorfologických podcelků:
- Žalostinská vrchovina
- Javořinská hornatina
- Beštiny
- Lopenická hornatina
- Súčanská vrchovina
- Kobylináč
- Kýčerská hornatina
- Bošácke bradlá
- Vršatské bradlá
Centrální části pohoří jsou chráněny ve slovenské CHKO Biele Karpaty, na kterou pak na české straně navazuje česká CHKO Bílé Karpaty
CHKO Bílé Karpaty byla zřízena 3. listopadu 1980. Celková rozloha chráněné oblasti je 715 čtverečních kilometrů a leží v nadmořské výšce 175-970 m. CHKO zasahuje do okresů Hodonín, Uherské Hradiště a Zlín. V roce 1996 bylo zařazeno na seznam biosférických
rezervací UNESCO.Okresy:
Méně informací
