Krajské město: Ústí nad Labem
Rozloha: 5 335 km²
Počet obyvatel: 830 371
Hustota zalidnění: 156 obyvatel/km²
Sousedí s: Německem a kraji Libereckým, Středočeským, Plzeňským, Karlovarským
Počet okresů: 7 (Děčín, Chomutov, Litoměřice, Louny, Most, Teplice, Ústí nad Labem)
Počet obcí: 354
Nejvyšší bod: 1 113 m.n.m. (Macecha)
Nejnižší bod: 115 m n.m. (hladina Labe v Hřensku)
Ústecký kraj leží na severozápadě Čech. Na východě sousedí s Libereckým krajem, na jihovýchodě se Středočeským krajem, na jihu má kratičký úsek společné hranice s Plzeňským krajem, na jihozápadě hraničí s Karlovarským krajem. Nejdelší úsek společné hranice má s německou spolkovou zemí Sasko (Sachsen) na severozápadě.
Přírodní podmínky:Hranici s Německem tvoří z větší části hřeben
Krušných hor, které pokračují do Karlovarského kraje. Nejvyšší hora pohoří, 1 244 m vysoký Klínovec, leží na hranici obou...
Více informací
Krajské město: Ústí nad Labem
Rozloha: 5 335 km²
Počet obyvatel: 830 371
Hustota zalidnění: 156 obyvatel/km²
Sousedí s: Německem a kraji Libereckým, Středočeským, Plzeňským, Karlovarským
Počet okresů: 7 (Děčín, Chomutov, Litoměřice, Louny, Most, Teplice, Ústí nad Labem)
Počet obcí: 354
Nejvyšší bod: 1 113 m.n.m. (Macecha)
Nejnižší bod: 115 m n.m. (hladina Labe v Hřensku)
Ústecký kraj leží na severozápadě Čech. Na východě sousedí s Libereckým krajem, na jihovýchodě se Středočeským krajem, na jihu má kratičký úsek společné hranice s Plzeňským krajem, na jihozápadě hraničí s Karlovarským krajem. Nejdelší úsek společné hranice má s německou spolkovou zemí Sasko (Sachsen) na severozápadě.
Přírodní podmínky:Hranici s Německem tvoří z větší části hřeben
Krušných hor, které pokračují do Karlovarského kraje. Nejvyšší hora pohoří, 1 244 m vysoký Klínovec, leží na hranici obou krajů. Na severní hranici přechází pásmo hor v Labské pískovce s unikátními skalními městy, soutěskami a věžemi až 400 m n. m. Ve vnitrozemí vyniká
sopečné České středohoří s nejvyšším vrcholem Milešovkou. Místo, kde Labe u Hřenska opouští české území, je naopak nejnižším bodem republiky (115 m).
Většinu území kraje odvodňuje Labe, jehož nejvýznamnějšími přítoky v kraji jsou Ohře a Ploučnice.
Nejdůležitějším chráněným územím je Národní park České Švýcarsko, zahrnující část Labských pískovců. V kraji jsou i další chráněné krajinné oblasti, přírodní parky a maloplošná chráněná území.
Historie:
Od 10. století zde stojí mnohé hrady, které byly opěrnými body moci v přemyslovských Čechách. Litoměřická kapitula byla založena již roku 1057, v jejích listinách lze nalézt vůbec nejstarší zápisy psané česky. Důležité šlechtické rody byly Berkové z Dubé, Vartemberkové, Hrabšicové a Zajícové z Házmburka. Od počátku 13. století vznikala síť královských měst Žatec, Kadaň, Louny, Most, Ústí nad Labem a Litoměřice. Posledně jmenované se postupně staly nejdůležitějším městem v severních Čechách.
Kolem poloviny 18. století byl rozvoj značně omezen opakovanými válkami s Pruskem o rakouské dědictví. Po zrušení nevolnictví a roboty došlo k velkému rozmachu průmyslu.
Převážná část obyvatelstva byla německá, proto bylo území kraje před druhou světovou válkou odtrženo od Československa a připojeno k Německu. Po válce bylo naopak německé obyvatelstvo odsunuto a území osídleno Čechy, Slováky, volyňskými Čechy a Cikány (převážně Romy a Lovary). V 60.-80. letech docházelo k rozsáhlému a systematickému poškozování krajinného rázu oblastí kraje, které bylo způsobeno především důlní činností. Těžbě uhlí ustoupilo také mnoho obcí se svou mnohasetletou historií, včetně starého královského města Mostu. Po společenských změnách v roce 1989 dochází v první polovině 90. let nejen k útlumu těžby hnědého uhlí, ale také celého sektoru těžkého průmyslu.
Hospodářství:
Hospodářství kraje je specifické pro různé oblasti kraje, což je dáno tím, že se v kraji nachází několik velice odlišných krajinných typů. Od oblastí nížinných, kde se daří zemědělství (Litoměřicko, Lounsko), přes oblasti průmyslové (pánevní oblast) po oblasti hornaté (Krušné hory, České středohoří, Doupovské hory). Obecně se však Ústecky kraj mezi kraji České republiky vyznačuje výraznou orientací hospodářství na oblasti těžkého průmyslu. Na území podkrušnohorské pánevní oblasti se nacházejí vydatná ložiska hnědého uhlí (Chomutovsko-mostecká hnědouhelná pánev), jehož zdejší zásoby tvoří a v nejbližších desetiletích pravděpodobně budou tvořit nejvýznamnější energetický (a v budoucnu zřejmě také surovinový) zdroj České republiky. V této souvislosti došlo v této oblasti k velkému rozvoji v dobývání a chemického a energetického zpracování uhlí. V blízkosti uhelných povrchových dolů se nacházejí největší české uhelné elektrárny (Prunéřov, Tušimice,Ledvice a Počerady).
V Záluží u Mostu (dnešní Litvínov) se nachází největší česká rafinérie ropy (120 tis. barelů ropy denně), na jejichž produkty navazuje chemický průmyslzpracovatelský (výroba polymerů, amoniaku, vodíku, kyslíku, motorových paliv,topných olejů apod.). Přímo v krajském městě Ústí nad Labem je významný chemický průmysl (výroba epoxidových pryskyřic, chloru, hydroxidu sodného,vodíku, barviv, umělých drahokamů aj.) a průmysl potravinářský (výroba pracích a čisticích prostředků, zubních past, kosmetiky, jedlých tuků a olejů a motorovébionafty). V Lovosicích je významná výroba umělých hnojiv a viskózových vláken.
V neposlední řadě též papírenský průmysl (Štětí), dále průmysl stavebních hmot (cementárna Čížkovice), průmysl zpracování železných kovů (Chomutov) a mědi (Povrly), průmysl textilní (Varnsdorf) a keramický (Teplice). V regionu je též zastoupeno vinařství (Roudnice nad Labem,Velké Žernoseky) a pivovarnictví (Litoměřice, Žatec, Velké Březno). Žatecko je charakteristické pěstováním chmele. V posledním desetiletí dochází přeorientování na lehká odvětví průmyslu v nově budovaných příměstských průmyslových zónách (Žatec, Lovosice, Ústí nad Labem, Teplice …). I přes velký počet pracovních příležitostí ve výše jmenovaných oblastech hospodářství, patří Ústecko (zvláště okresy Most, Chomutov a Teplice) k oblastem s nejvyšším počtem nezaměstnaných nejen v rámci kraje, ale také v rámci celé země. V oblastech s nejvyšší mírou nezaměstnanosti (okres Most) je nezaměstnaný každý pátý práceschopný člověk
Věda a vzdělání:
V souladu s potřebami restrukturalizace výroby a služeb v důsledku útlumu hornictví vyvstala potřeba rekvalifikace obyvatel. Svou úlohu v jejím naplnění mají odborná učiliště, odborné střední školy a vysoké školy (Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, fakulta Českého vysokého učení technického vDěčíně a nově otevřená Vysoká škola finančně-správní v Mostě, Vysoká škola ekonomie a managementu v Ústí nad Labem), které na území kraje působí.
Méně informací
