Krajské město: Plzeň
Rozloha: 7 561 km²
Počet obyvatel: 581 175
Hustota zalidnění: 73 obyvatel/km²
Sousedí s: Německem a kraji Karlovarským, Ústeckým, Středočeským a Jihočeským
Počet okresů: 7 (Domažlice, Klatovy, Rokycany, Plzeň-jih, Plzeň-město, Plzeň-sever Tachov)
Počet obcí: 501
Nejvyšší bod: 1 370 m n. m. (Velká Mokrůvka)
Nejnižší bod: 250 m n. m. (hladina Berounky v obci Čilá)
Plzeňský kraj leží na jihozápadě Čech. Na severozápadě sousedí s Karlovarským krajem, na severu má kratičký úsek společné hranice s Ústeckým krajem, na severovýchodě hraničí se Středočeským krajem, na jihovýchodě s Jihočeským krajem. Nejdelší úsek společné hranice má s německou spolkovou zemí Bavorsko (Bayern) na jihozápadě.
Příroda:
Podstatnou část kraje vyplňuje Plzeňská pahorkatina, na severovýchodě se nachází Plzeňská kotlina a ze Středočeského kraje sem zasahují Brdy. Nejvýše sahají...
Více informací
Krajské město: Plzeň
Rozloha: 7 561 km²
Počet obyvatel: 581 175
Hustota zalidnění: 73 obyvatel/km²
Sousedí s: Německem a kraji Karlovarským, Ústeckým, Středočeským a Jihočeským
Počet okresů: 7 (Domažlice, Klatovy, Rokycany, Plzeň-jih, Plzeň-město, Plzeň-sever Tachov)
Počet obcí: 501
Nejvyšší bod: 1 370 m n. m. (Velká Mokrůvka)
Nejnižší bod: 250 m n. m. (hladina Berounky v obci Čilá)
Plzeňský kraj leží na jihozápadě Čech. Na severozápadě sousedí s Karlovarským krajem, na severu má kratičký úsek společné hranice s Ústeckým krajem, na severovýchodě hraničí se Středočeským krajem, na jihovýchodě s Jihočeským krajem. Nejdelší úsek společné hranice má s německou spolkovou zemí Bavorsko (Bayern) na jihozápadě.
Příroda:
Podstatnou část kraje vyplňuje Plzeňská pahorkatina, na severovýchodě se nachází Plzeňská kotlina a ze Středočeského kraje sem zasahují Brdy. Nejvýše sahají pohraniční hory Český les a část Šumavy. Na Šumavě leží i nejvyšší bod kraje. Oficiálně změřeným nejvyšším českým geobodem je Velká Mokrůvka, avšak hraniční čára vedoucí těsně pod německým geobodem na Blatném vrchu vede o pár metrů výše.
Nejdůležitějším chráněným územím je Národní park Šumava, jehož část do Plzeňského kraje zasahuje. V kraji jsou i další chráněné krajinné oblasti, přírodní parky a 162 maloplošných chráněných území.
Vodstvo:
V kraji se nacházejí dvě oblasti přirozené akumulace vod (Brdy, Šumava) a významnou roli při zásobování obyvatelstva pitnou vodou hrají i vodní nádrže Nýrsko a Lučina. Většinu území kraje odvodňuje Berounka, která vzniká v Plzni soutokem Radbuzy a Mže. Část Klatovska a Sušicko odvodňuje Otava. Obě povodí náleží k úmoří Severního moře. Na území kraje je řada jezer – ledovcová Černé jezero, Čertovo jezero, Prášilské jezero, Laka a hrazené Odlezelské jezero.
Lesy:
Na území kraje je zastoupeno 9 přírodních lesních oblastí, lesnatost činí 38,8% a je nad průměrem České republiky, který činí 33,6%. Z celkové rozlohy připadá přes 80% na lesy hospodářské, asi 2% na lesy ochranné a přes 16% na lesy zvláštního určení. Jde např. o lesy v národním parku, národních přírodních rezervacích, lesy lázeňské nebo lesy v hygienických pásmech ochrany vodních zdrojů. Převažujícími dřevinami jsou smrk a borovice, jejichž monokultury tvoří více než 85% rozlohy lesů v kraji.
Životní prostředí:
V kontextu České republiky patří životní prostředí v kraji mezi čistější, vzhledem k nižší hustotě osídlení. Výjimku tvoří plzeňská aglomerace s vysokou koncentrací osídlení, průmyslu i dopravy.
Historické památky:
V kraji se nachází stovky historických památek, z nichž mezi nejnavštěvovanější patří zámky Horšovský Týn, Kozel, Manětín, Nebílovy, Zbiroh a hrady Rabí, Radyně, Švihov nebo Velhartice a Domažlice.
V regionu působil i významný barokní architekt Jan Blažej Santini-Aichel, z jehož díla v kraji zůstala celá řada významných staveb a turisté je kvůli nim navštěvují např. Klášter Plasy nebo Kladrubský klášter.
Ekonomika:
Plzeňský kraj patří mezi průměrně ekonomicky rozvinuté kraje. Na tvorběhrubého domácího produktu České republiky se podílí cca 5,5 % a v podílu tvorby HDP na obyvatele zaujímá mezi kraji páté místo, především díky ekonomické výkonnosti města Plzně, která dle odhadů vytváří téměř dvě třetiny celkového HDP Plzeňského kraje.
V kraji působí řady významných firem z oblasti strojírenství (např. Škoda Plzeň), výroby alkoholických nápojů (Bohemia Sekt Starý Plzenec, Stock Plzeň, Pivovar Prazdroj), keramické výroby, energetiky (Plzeňská teplárenská, Plzeňská energetika). V kraji působí také řady zemědělských firem a společností v oblasti obchodu a služeb.
Průmysl:
Mezi nejvýznamnější průmyslová odvětví zastoupená v Plzeňském kraji patří strojírenství, potravinářství, průmysl stavebních hmot a keramiky, výroba a distribuce energií, hutnictví. Společnosti s účastí zahraničního kapitálu představují cca 3,4 % podíl na celkovém počtu průmyslových podniků v kraji, tato hodnota dvojnásobně převyšuje celorepublikový průměr. Kraj patří v rámci Česka k oblastem s dlouhodobě nižší mírou nezaměstnanosti, která se pohybuje okolo 7 %.
Nerostné suroviny:
K nejvýznamnějším nerostným surovinám Plzeňského kraje patří kaolin používaný k výrobě porcelánu. Jeden z rozsáhlých povrchových lomů se nachází u Kaznějova. Dřive se zde těžilo uhlí a uran.
Méně informací