Považský Inovec je geomorfologický celek na západním Slovensku. Základní (jádrové) pohoří zabíhající do Podunajské nížiny patří do Fatransko-tatranské oblasti. Pohoří je nejmohutnější ve své severní části, sousedící se Strážovskými vrchy, které dominuje nejvyšší vrch
Inovec (1042 m). Směrem na jih pozvolna klesá do Podunajské nížiny, která jej obklopuje.
Klimaticky spadá do mírně teplé oblasti. Setkávají se zde teplomilné a horské druhy rostlin, druhově rozmanité je i zastoupení živočichů. Lidské osídlení se datuje od starší doby kamenné.
Geomorfologicky se dělí na: Vysoký Inovec (Inovec 1042 m), Nízký Inovec (Bezovec 743 m), Krahulčí vrchy (Marhát 748 m), Inovecké podhůří (bez výrazných vrcholů, na východ od Beckova 550 m).
V pohoří pramení jen malé toky odvodňující jeho západní část do Váhu a východní část do řeky Nitry. Zejména v severní části je zaznamenán poměrně vysoký výskyt pramenů minerálních vod - takzvané kyselky. Mezi nejdůležitější prameny patří termální vývěry procházející skrz tektonické zlomy v
Piešťanech v oblasti Kúpeľného ostrova. Jde o vzácný druh léčivé vody dosahující teploty až 60°C.
Více informací
Považský Inovec je geomorfologický celek na západním Slovensku. Základní (jádrové) pohoří zabíhající do Podunajské nížiny patří do Fatransko-tatranské oblasti. Pohoří je nejmohutnější ve své severní části, sousedící se Strážovskými vrchy, které dominuje nejvyšší vrch
Inovec (1042 m). Směrem na jih pozvolna klesá do Podunajské nížiny, která jej obklopuje.
Klimaticky spadá do mírně teplé oblasti. Setkávají se zde teplomilné a horské druhy rostlin, druhově rozmanité je i zastoupení živočichů. Lidské osídlení se datuje od starší doby kamenné.
Geomorfologicky se dělí na: Vysoký Inovec (Inovec 1042 m), Nízký Inovec (Bezovec 743 m), Krahulčí vrchy (Marhát 748 m), Inovecké podhůří (bez výrazných vrcholů, na východ od Beckova 550 m).
V pohoří pramení jen malé toky odvodňující jeho západní část do Váhu a východní část do řeky Nitry. Zejména v severní části je zaznamenán poměrně vysoký výskyt pramenů minerálních vod - takzvané kyselky. Mezi nejdůležitější prameny patří termální vývěry procházející skrz tektonické zlomy v
Piešťanech v oblasti Kúpeľného ostrova. Jde o vzácný druh léčivé vody dosahující teploty až 60°C.
Chráněná území:Beckovské hradné bralo - přírodní památka
Čepúšky - přírodní rezervace
Čertova pec - přírodní památka (jeskyně)
Dubový vŕšok - přírodní rezervace
Holé brehy - přírodní rezervace
Javorníček - národní přírodní rezervace
Kňaží vrch - přírodní rezervace
Kulháň - přírodní rezervace
Malostankovské vřesoviště - přírodní památka
Mokvavý pramen - přírodní památka
Okšovské duby - chráněné území
Považský Inovec - přírodní rezervace
Prieľačina - přírodní rezervace
Pseudoterasa Váhu - přírodní památka
Sedliská - přírodní rezervace
Selecké kamenné moře - přírodní památka
Selecký potok (část) - přírodní památka
Skalka pri Beckove (Beckovská skalka) - přírodní památka
Svinica (část) - přírodní památka
Sychrov - přírodní rezervace
Švibov - přírodní rezervace
Tematínská lesostep - národní přírodní rezervace
Tematínské vrchy - území evropského významu Natura 2000
Veľký jarok - přírodní památka
Visiace skaly- přírodní památka
Významné historické památky:
Velkomoravský dvorec Kostolec nad obcí Ducové
Kostelík sv. Juraja u Nitrianské Blatnice
Středověké hrady a zámky - Beckov, Topoľčianský hrad, Tematín, Hlohovský zámek (hrad přestavěný na barokní sídlo)
Jeskyně Čertova pec (ve které bylo nalezeno nejstarší jeskynní osídlení na Slovensku)
V oblasti se nachází několik desítek kilometrů značených cest, které jsou většinou nenáročné nebo jen mírně náročné. Převážná většina tras je průjezdná i pro horská kola (třeba počítat s občasným přenášením přes skalní překážky) s pěknými sjezdy.
V zimním období je pohoří vhodné i pro lyžařskou turistiku. Pro lyžaře je zde k dispozici středisko Bezovec a několik menších sjezdovek s lyžařskými vleky.
Pro lezce je určeno hlavně Beckovské hradné bralo, ale i několik cvičných terénů u hradu Tematín nebo v Sokolích skalách.
Méně informací