Bratislavský kraj

Krajské město: Bratislava
Rozloha: 2 052,6 km² (205 260 ha)
Obyvatelstvo: 610 850
Hustota: 298 obyv./km²
Počet okresů: 8
Nejvyšší bod: Vysoká (754 m n. m.)

Charakteristika kraje:

Bratislavský kraj leží na západě země, a v podstatě se jedná o okolí Bratislavy a okresy měst Senec, Pezinok a Malacky; je nejbohatší v rámci Slovenska a druhý nejbohatší v rámci nových zemí Evropské unie. Většina jeho území je rovina (Podunajská nížina), zemědělsky obdělávaná.

Bratislava je hlavní a největší město Slovenska (německy Pressburg, maďarsky Pozsony, latinskyPosonium, do roku 1919 slovensky Prešporok/Prešporek, do roku 1919 česky Prešpurk), centrum Bratislavského kraje a historická metropole někdejších žup Prešpurské a Bratislavské. Rozkládá se na obou březích Dunaje, v jihozápadní části země, při hranici s Maďarskem a Rakouskem. Žije zde 462 603 obyvatel

Symbolem Bratislavy (který je vyobrazen i na jejím logu) je Bratislavský hrad se čtyřmi věžemi v rozích a jedním nádvořím uprostřed, nebo také architektonicky zajímavý Nový most (postavený v druhé polovině 20. století), klenoucí se jako jeden z pěti mostů přes Bratislavou protékající Dunaj nedaleko historického jádrametropole.

Přírodní poměry:

Celé město se rozkládá v severozápadní části Podunajské nížiny, v předhůří Malých Karpat, nedaleko od soutoku Moravy s Dunajem. Právě Malé Karpaty představují část jen málo dotčené přírody, do metropole zasahující jako klín. Dnes jsou upravené jako velký lesopark. Kolem Dunaje se nachází také velké množství slepých ramen s lužními lesy a nivami, některé z nich byly rekultivovány a přebudovány jako parky. 46,8 km² z rozlohy města (110 m² na osobu) tvoří právě příroda.

Rovinný charakter krajiny umožnil rozšíření Bratislavy ze středověkého města na moderní metropoli, rozkládající se na obou stranách veletoku Dunaje, se současnou rozlohou 367 km². Omezení růstu jsou a byla tedy spíše politického charakteru (státní hranice) – západním směrem se rozkládá od roku 1918 Rakousko a jižním pak Maďarsko. Bratislava je tak jediné hlavní město na světě, které hraničí se dvěma státy zároveň.

Podnebí:

Poloha Bratislavy v severozápadní části Podunajské nížiny z ní činí jedno z měst s nejteplejším podnebím v celém Slovensku. Okolí města je zemědělsky intenzivně využíváno a patří k nejúrodnějším částem země.

Památky:

Většina památek se nachází v historickém jádru města. Stará radnice je komplex budov vybudovaných v 14. a 15. století a dnes je sídlem městského muzea. Michalská brána je jediná brána z původních středověkých městských opevněnía je jednou z nejstarších budov ve městě. Univerzitní knihovna, vybudovaná v roce 1756, byla používaná uherským sněmem (parlamentem) v letech 1802-1848.

Městské centrum je charakterizováno mnohými paláci v barokním stylu. Grassalkovichov palác, vybudovaný okolo roku 1760, je dnes sídlem slovenského prezidenta a slovenská vláda má své sídlo v bývalém arcibiskupském paláci. V Primaciálném paláci, dnešním sídlem primátora, byl v roce 1805 podepsán prešpurský mír.

K známým sakrálním stavbám patří Konkatedrála svatého Martina, vybudovaná v 13. až 16. století, která byla v letech1563-1830 korunovačním kostelem uherských králů. Františkánský kostel z 13. století je nejstarší zachovalý kostel v Bratislavě a byl místem rytířských ceremonií. Kostel svaté Alžběty, taktéž známý jako Modrý kostelík, je vybudován vsecesním stylu.

Kuriozitou je podzemní (předtím nadzemní) židovský hřbitov při vjezdu do tramvajového tunelu na nábřeží, kde je i pochován rabín Chatam Sofer. Jeden ze dvou vojenských hřbitovů je Slavín, který byl vybudován v roce 1960 na památku vojáků Rudé armády, kteří padli při osvobozování Bratislavy v roce 1945.

Bratislavský hrad:

Jeden ze symbolů města je Bratislavský hrad, tyčící se na plošině 85 metrů nad Dunajem. Hradní vrch byl obýván odeneolitu a byl keltské oppidum, část starověké římské hranice, zpevněné sídlo Slovanů a hospodářské, politické a vojenské středisko Velké Moravy.

Kamenný hrad byl vybudován v 10. století, když oblast byla součástí Uher, přestaven v 15. století na gotický, v 16. století na renesanční a v 17. století na barokní styl. Přes vládu Marie Terezie byl hrad sídlem v uherské části Habsburské monarchie. V roce 1811 hrad vyhořel do základů a zůstal v ruinách až do 50. let 20. století, když byl rekonstruován v letech 1953–1968 většinou v barokním stylu podle plánů D. Martinčeka a A. Piffla. V roce 1961 byla tato stavba vyhlášena Československou národní kulturní památkou. V současné době patří k památkám pouze Slovenské republiky

Devínský hrad:

Ruiny hradu Devín se nacházejí v stejnojmenné městské části Devín, na skále nad ústí řeky Moravy do Dunaje, při hranicích Slovenska a Rakouska. Díky strategické poloze byl klíčovým hradem na hranicích Velké Moravy a později raného uherského státu. V roce 1809 byl hrad zničen Napoleonovou armádou a od té doby je symbolem slovenské a slovanské historie.

Kultura:

ako hlavní město je Bratislava domovem Slovenského národního divadla, hlavní scény v zemi. Divadlo sídlí v současné době ve třech budovách; hlavní historická se nachází na Hviezdoslavově náměstí v centru města (v současné době je zde opera a balet), od 14. dubna 2007 se však přesune do nového objektu na břehu Dunaje.

Kromě národního však hlavní slovenská metropole má i jiné divadelní scény; jedná se například o divadla Astorka Korzo '90 či divadlo Aréna.

Nedaleko Nového mostu, na Vajanského nábřeží, se nachází také Slovenské národní muzeum. To se zabývá dějinami celého národa; na historii Bratislavy se specializuje Mestské muzeum v Bratislavě (založené 1868). Existují i další muzea, jsou zasvěcena různým dalším oborům. Například u hlavního nádraží se nachází muzeum dopravy, v historickém jádru metropole lze nalézt ale i muzeum hodin, zbraní či farmaceutické. V Čunovu je pak situováno nejnovější Muzeum moderního umění. Některá muzea mají expozice o osobnostech, jako jsou například Ján Jesenský a Marek Dobeš. Pro zdejší židovskou komunitu má význam Muzeum židovské kultury, umístěné v Židovské ulici.

Na nábřeží v centru města sídlí v moderní budově z přelomu 60. a 70. let 20. století také Slovenská národní galerie, vrcholná slovenská instituce v oblasti uměleckých sbírek, existující již od roku 1948.

Hlavními událostmi v hudbě bývají v Bratislavě, stejně jako i v jiných městech festivaly. Jedná se například o Bratislavské hudobné slávnosti, festival vážné hudby či Bratislavské jazzové dny, anebo mezinárodní jazzový festival. V hlavním městě sídlí také i Slovenská filharmonie.

Mnoho obyvatel Bratislavy též navštěvuje kina; po roce 1989 se začaly rozvíjet tzv. multiplexy, tj. velkokina s mnoha sály, které jsou většinou součástí obchodních a kulturních center. Mezi takové lze zařadit například multikino v Polus City Centru ve Vajnorské ulici, dále například Palace Cinemas v centru Aupark a též v centru Eurovea. Ke starším kinům patří například Hviezda, Tatra, FK Mladosť, Kino Café a další.

Turistika:

Již od konce 90. let 20. století a hlavně pak po vstupu Slovenska do EU v roce 2004 se stává Bratislava jedním z turisty navštěvovaných měst. Nemůže se svojí velikostí i významem měřit sice s okolními, jako je například Vídeň či Budapešť, zato však má své jedinečné pamětihodnosti, které náležitě zdůrazňuje svou prezentací v zahraničí. Jen v roce 2006 navštívilo Bratislavu 686 000 turistů, což tak metropoli činí nejnavštěvovanějším místem v zemi.

Návštěvníci Bratislavy jsou kromě domácích Slováků (zhruba třetina všech turistů, tj. 232 000) též i Britové, Němci, Japonci, Američani, Rakušané, Poláci, Španělé, Italové, Maďaři, Izraelci a Češi (z kterých právě Češi, Němci a Britové tvoří největší počet). Mnohdy pokračují z Bratislavy ještě do dalších měst a turistických destinací. Mnoho z nich přijíždí také na silvestrovské oslavy na konci každého roku, cestovní kanceláře v různých zemích pořádají do Bratislavy zájezdy právě v době přelomu roku.

Díky turistice se daří nejen centru města, které je na něm do velké míry závislé, ale také i pohostinství a bratislavským hotelům. Ty však ale na stále rostoucí nápor nejsou připraveny, a tak jejich kapacity nepostačují. Budují se proto hotely nové.

Bratislava na podporu turismu používá speciální turistické logo se sloganem „Little Big City“ (Malé velké město), v barvách města (bílá a červená). Je využíváno na propagačních materiálech, či na nátěru některých vozidel MHD.

Okresy: